Archiv rubriky: Filmy

Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora)

Zdroj: ČSFD

Mě osobně se film moc líbil, hlavně postava Davida, která byla opravdu lidská. Chudák otrok se ocitl mezi hledáním sebe samého a láskou k ní, a když už nic, pokusil se zachovat aspoň trochu správně.

Doporučila bych ho hlavně lidem, co se zajímají o historii, mají svůj názor na náboženství a lidi obecně.

Geniální film, sice ne příliž originální, ale velice hezky zpracovaný. Taky bych chtěla být polobohyní, heh.

I když na můj vkus trošku jednoduchý děj (já ráda spletité zápletky skoro jak z detektivky), tak rozhodně zajímavý. Já mám ráda fantastično, a tenhle film jsem zhltla jako malinu, doslova. Líbila se mi Piercyho postava – skromná, nedůvěřivá k novým věcem – tak Hádesova – ten mě naprosto šokoval. xD

Film sám o sobě je velice inspirativní, částečně i ze života, hlavně ta situace Piercyho matky, která žila s tím prasetem (ani nevím jak se už jmenoval), jen aby skryla syna. Hmm, zajímalo by mě, jak voní bůh xD Až na to, že podle bájí je medůza už dávno po smrti, a že nedomyslely tu zkutečnost s počtem perel v ději, no, bylo to zajímavé, i když to mi trochu nesedlo. Nemůže být všechno perfektní, že?

No, nevím co k tomu filmu moc napsat, nechci psát jenom abych psala, ale každopádně ho doporučuju všem fanouškům pohádek a fantasy/scifi, řadila bych ho k těm lepším filmům, jak se říká u knížky že se dá přečíst jedním dechem, no tak tohle je přesně takový film. Ani jedna chvilka, kdy bych se nudila, příběh má postupný spád, přesně tak, jak to mám ráda, jak by to podle mě mělo být. Není to takovej film, kde hodinu se vysvětlují různé souvislosti, a posledních 20 minut už doufáte, že film zkončí, ne, tohle rozhodně takový není.

Od začátku až dokonce jedinečný zážitek. 🙂

Pátek, 27 Srpen 2010 10:41Film podle celkem známe mangy, nejprve jako kreslený film, a potom dokonce zfilmovaný. Jako kreslený jsem na něj viděla jenom ukázky, a moc mě nezaujal, ale jako zfilmovaný si mě přímo koupil. Perfektní efekty, které jsou vidět většinou jen v kreslených seriálech, se tvůrcům tohoto filmu podařilo ztvárnit i hraně.

Příběh je celkem jednoduchý. Saya, poslední upírka žíjící již hodně dlouho a toužící zabít démonku Onigen, která ji zabila otce i jeho sluhu, který se o ni dlouhá léta staral, dělá pro tajnou organizaci Rada, která se zabívá především vražděním démonů. Přijt na démona ovšem není tak jednoduché, protože se skrývají v lidských tělech. Elis, dcera vojenského generála se dostane do potyčky se dvěmi spolužačkami, které zdaleka nejsou tím, čím se zdají být. Elis přihlíží souboji Sayi a démonek, a dochází ji, že na těch dvou opravdu není něco v pořádku. Když ale zavolá svého otce, který přijede ke škole, najdou jenom uklizenou tělocvičnu.

Jeden z agentů se rozhodne vzít věc do svých rukou a slídícího generála zabije, ale Elis mu uteče. Následně vyhlédává Sayu, která ji ne jednou zachrání život, a nadchází pouť za blížící se Onigen.

Scéna, jak padá náklaďák průrvou, a Saya bojuje s jedním démonem, je jako vystřižená z komixu. Líbil se mi závěrečný zvrat, kdy se obě dívky probouzejí ve světě za zrcadlem. Líbí se mi Onigen, jak ji ztvárnili, její vlající oblečení. Postava Onigen je asi nejpropracovanější.

Pokud budete hledat ve filmu hloubku, tak ji tam moc nenajdete. Možná snad jen Sayinu lačnící touhu po tom, zabít Onigen, nehledě na to, co bude potom, její vnitřní souboj s její podstatou. Pro fanoušky anime a mangy rozhodně skvělej film.

xD Tak náhodou jsem zhlédla i tenhle český animovaný film, u kterého jsem se teda docela dost nasmála. xD Příběh, tedy dějsví jako takové moc originální není, ale pojetí jedinečné teda je. A nebyl by to superní film bez happyendu, že? xD

Nejlepší postavou podle mě byla asi koza. Do poslední chvíle oddaná svému kamarádovi, který je teda neskutečný ťulpas. xD Oba mají doslova pech. A když jsem viděla, jak do malty opravdu dávají ty vajíčka, celá, a když jim od toho létala ta kuřata xD Celej film je jeden velkej lol, i když abych byla upřímná, tak dobrý dojem ve mě zase nezanechal. Byla jsem z něj trošku zklamaná. Ani nevím, jak bych vám to měla vysvětlit, sama si to totiž nedokážu nějak podložit, ale něco tomu chybělo. Bylo to moc příběhů dohromady, a i když to bylo z prahy, tak mi to k ní přesto nesedělo.

Ale jestli máte chvilku, a chcete se zaručeně pobavit, tak je tohle film právě pro vás.

Některé hlášky:

„Každý z nás musí mít na paměti i to, že mezi smrtelné hříchy patří obžerství! A to je hříchem největším!“ (a tam představitelé církvě v první řadě nacpávaj svoje břicha nejdražším jídlem a masem)

Ten film mě od začátku přišel smutnej, ale nakonci mi udělil takovou ránu, že mě to skolilo. Když jsem si dala dohromady datum, a Tylerovu polohu, myslela jsem, že mi v tu chvíli vyletí srdce. Jak ledová dýka – začala jsem neskutečně bulet. Nejhorší na tom je, že ty jednotlivé události z minulosti se v těch lidech hluboce zakořenili, a ti lidi si je hodně dlouho nesly hluboko v sobě.

Nevím jak to dělá, ale Rob strašně dobře hraje, když je ublíženej nebo smutnej. Hraje to neskutečně dobře. Jakokdyby se v tu chvíli sám vžil do něčeho, co kdysi prožil. Ale teda cigarety ani pivo mi k němu nejdou. Neumí kouřit. Prostě způsob, jakým tu cigaretu držel se mi ani trochu nelíbil. I když asi jako většina chlapů žije prostě podobným způsobem, tak se mi to k němu nehodí.

Líbí se mi, že ta jeho postava, na to jakého vyvrhela představoval, to byl velice dobrý člověk. Uzavřený, ale o to zajímavější. O svou sestřičku se opravdu staral. Když ji ostříhaly vlasy, bylo mi ji opravdu líto, protože vím jaké to je, když někoho podobně šikanujou. Představivost v těchto zlých věcech nezná mezí. A to jak ji předčítal, co všechno pro ni udělal… I když byl trošku výbušný, když mu na něčem záleželo, byl to moc hodný kluk.

Jeho výkony byli skvělé, i když jsem v tom filmu hodně dlouho čekala, až se něco začne opravdu dít, psychický náboj má. A ten konec byl opravdu drtivý. A myšlenka toho filmu… Bože, ještě teď mi tečou slzy.

Omlouvám se že u každého filmu většinou bulím. Když… já si nějak nemůžu pomoct!

Nehodlám tady kopírovat recenze někoho jiného ani sem psát vlastní, ale každopádně chci upozornit na filmy, které ve mě zanechaly něco víc, než jen potěšení. Moje zajímání se o mystiku a podobné věci má občas za příčinu, že strácím pojem o reálném světě. A jedním z nich je bezpochyby i Constantine.

První, samozřejmně, co mě na tomto filmu zaujalo, byl můj dlouhodobý favorit z Matrixu, Keanu Reeves. Nehodlám se vyjadřovat k tomu, jak skvělý a dokonalý herec to je.

Další věc co mě rozhodně zaujala, je nápad. Svět, který mi tolik připomíná ty tuny textů a povídek, co jsem napsala. Myšlenka, že „bůh je jenom díte pozorující pískoviště“, neboli svět, provází celý tenhle film. Bitva mezi peklem a nebem se nejvíce projevuje na nás, ale nemusíme za tímto pomyslným peklem chodit daleko, když se podíváme na naši dobu. Líbí se mi, jak se v Constantinovi převrací pohled na samotnou církev, nechává samotného archanděla, který by měl představovat to dobré, pomáhat synovi ďábla, a nakonec se hlavnímu hrdinovi dostává možnosti dostat se do vytouženého ráje – ovšem opět s tím, že mu to zlomyslnost pekla zase zakáže. Taky se mi líbí další věc, kterou Gabriel říká, než se z něj stává člověk – že lidi mají to štěstí, že jsou tolik milováni bohem, že jsou jediní, kdo mají možnost dostat se do ráje, a přesto podle toho nejednají. Mají tolik možností, a přesto si většinou volí špatně.

Pouto, které bývá tolikrát podceňované mezi dvojčaty, bylo jedno z mála věcí, co mě fascinovalo. Četla jsem mnoho publikací o tom, jak zázračné toho pouto je, třeba v mládí mají svůj vlastní jazyk, kterému nikdo jiný nerozumí, cítí to co cítí to druhé, doplňujou si navzájem myšlenky. Když se na tomto poutu pracuje, může se rozvinout, sice není tak mocné jak by si někdo představoval, ale vzhledem k tomu, že v našem světě nic podobného moc prozkoumané není, je to aspoň zajímavé a nové. Ne jednou se stalo, že když tato dvojčata byla oddělela od narození, stejně si k sobě našla cestu. Někteří okultisti dokonce věří, že mají jednu duši. Možné to samozřejmě je, ale nemusí to být pravidlem. Přirovnala bych to asi k siamským dvojčatům.

Ale to už jsem zase odbočila. Pokud někdo viděl Dogmu nebo prostě má rád mystiku, tak mu to určitě doporučuju.

Aaaa… Tohle je velice zajímavý film… A pokud chcete vidět našeho drahého Paula Wesleyho (nejsem jím posednutá, jen jsem náhodou koukala na filmy, ve kterých hrál), jak do něj na záchodě někdo pálí červené paintballovky xD No, ale k zasmání ten film teda vážně není. Dalo by se dokonce říct, že film je až hororovej, ale do nějakýho děsivýho hororu má daleko, jinak bych na to nekoukala. Jde o dvě kamarádky, i když jsou velice rozdílné povahy, nedokázaly by bez sebe žít. Kromě toho, že hlavní roli hraje naše Jesica z Twilight (Anna Kendrick), která podle mě není zrovna skvělá herečka, ale tady se mi líbila, má opět film celkem zajímavý příběh.

Rozhodně se to nebude líbit někomu, kdo má rád superní efekty a hvězdné obsazení (i když by někdo řekl, že to téměř hvězdy jsou, ale víte asi co tím chci říct), protože to není opět film, do kterého se vrazili miliardy. Ten film krásně poukazuje na to, jak si američtí teenageři věří, myslí, že se jim nic nemůže stát, a právě když se něco stane někomu jako je jedna z děvčat Jillian (vyvrhel společnosti), tak to stejně nikoho nevyleká. „Vždyť je to normální, znáte to, tyhle děti… Nelíbí se jim doma a tak utečou protože si neuvědomují, že nic lepšího jako milující rodiče mít nikdy nebudou…“ Jenže ne vždycky je to tak jednoduché soudit, že?

Celý děj se točí okolo zmizení jedné z děvčat, a jediná Sarah má tušení, co se ji asi stalo, když ji dojde jednou v noci velice podivné video. Začne pátrat a ptát se, ale jediné, čeho se ji dostává, je dokonce radost z jejího zmizení. Zklamaná Sarah nakonec přijde na heslo, které odemiká přístup na internetový účet Jullian a začíná pátrat po podivném příteli, o kterém ji kdysi vykládala. S tímto se začínají dít velice divné věci, a Sarah ne jednou někdo jen tak vyfotí a hned na to ji tu fotku pošle – děsivé, že? Je hezké, co všechno podstoupila, jenom aby očistila Jullianino zmizení a zmizení řady jiných děvčat, na které ji přivedla jedna šílená matka jednoho z nich. Nejlepší na tom celém je – vraha má celou dobu pod nosem. Až když se spřátelí s dcerou vraha, která ji prozradí, že je tatínek divnej, a že to on ji dal bílou mikinu, kterou tak ráda nosila Jillian, začne to Sarah pomalu docházet a dokonce objeví i místo činu, kde málem ona se svým novým kamarádem přijdou o život…

No, nebylo by to ono, kdyby to nemělo jakž takž dobrý konec… Rozhodně to bylo věrohodné a promyšlené. Mě se film líbil, a proto vám sem dám link, kde najdete další na streamy, jeden z nich je i na megavideu ve vysoké kvalitě.

Link – pozor na pop-up okna!

Já vím, že je to blbé, protože, dneska psala o tomto filmu i Babunka… Když já si nemůžu pomoct. Koukla jsem na trailer, a spustila první stream, co jsem našla.

Začátek člověku nic neřekne, člověk poslouchá, netuší, co za srdceryvný zážitek ho čeká. Poslouchá, jejímu hlasu (já to měla anglicky, nevím jaký je český dabing), a když vypráví o dni své smrti, v první chvíli člověk ani nemá pocit, že někdo umírá. Poslouchala jsem jak ve snu, a i když už byla mrtvá, tak vlastně stále žila. Stále byla tady…

Od okamžiku, kdy umřela, mi tekly slzy, až téměř dokonce. Od tohoto okamžiku jsem si ten film zamilovala. Kdybych ho viděla v kině, asi bych tam zůstala sedět aspoň další dvě hodiny, protože bych nebyla schopná vztát, natož ještě chodit. Ten film má tak silný náboj… A ten mezisvět… Ten byl tak nádhernej… Jak v pohádce… Knížku jsem sice bohužel nečetla, ale film byl udělanej perfektně. Ještě teď, když si vzpomenu, jak to všichni prožívali, a jak byla její sestra statečná, aby vlezla do toho domu… Jak je ten svět nespravedlivej, že i když to všichni tuší, kdo to byl, vnitřně to cítí, stejně to trvá dlouho, než člověk nalezne spravedlnost…

A nejvíc mě bylo líto, jaký pech měla s tím svým vysněným klukem. Aspoň že na konci své poutě v mezisvětí měla možnost zažít ten jedinečný polibek, a potom mohla s klidem odejít do nebe. Aspoň že tohle.

Ale když se na to podívám já, asi bych nedokázala vůbec chtít zastavit toho otce, kdyby ho měl opravdu tou pálkou praštit. Jsem černá duše, vím to o sobě. Kdyby takovej hajzl to udělal mě… Neodpustila bych mu. Nedokázala bych to. Toužila bych po pomstě do poslední chvíle. A myslím, že vzhledem k tomu, kolika děvčatům ublížil, byla jeho smrt nedostačující. Měl trpět! V agonii! Bože můj, jak já jsem z toho filmu zničená, neuvěřitelné.

Až na některé detaily – dokonalé.