Archiv pro měsíc: Říjen 2011

Včera jsem byla na jedné akci, které se říká Imatrikulace. V překladu je to zápis do matriky studentů. No, povím vám, dlouho jsem trapnější akci nezažila. Nejdřív jsme se všichni hromadně podepsali, pak nás podle abecedy posadili do přednáškové místnosti, potom zahráli trubky, vyslechly jsme 3 nudné proslovy o tom, jak je ta škola skvělá, jak je studentský život na vysoké jiný než na střední, atd. Potom nás podle abecedy volaly, a my jsme řekli „slibuji“, dostaly uplně bezcenný cár modrého mapíru a věželi domů. Občas se zvala ta slavná živá hudba – trumpetky. xD I hymna byla hrána trumpetama.

Jinak kromě hromady problémů, kterých teď mám plnou hlavu se nic až tak zvlášního nestalo. Nebo teda stalo… Asi jsem se zamilovala. xD Ale to myslím vážně…

No, o tom možná někdy jindy, až budu mít víc času. Teď hurá opět do programování – 1. projekt do IZP

Ale ta kurva, co si říká wifi síť v té škole stojí za dvě věci. Kdybych Ondrovi na školení nepůjčila internet, měla bych klid! Teď už mi internet funguje, ale IRC stávkuje, tak nevím jestli je to tím, že nejede server nebo mnou. Sere mě to!

Jak se mám? Nestojí za řeč. Zrovna nejlíp ne. Aspoň že Youtube mi jede xD

Ještě dvě hodiny na IDA… bude moje smrt. Vůbec mu nerozumím, nevím vůbec o čem mele, polovinu z toho znám, ale jakmile řekne nebo vysvětluje něco novýho, tak vůbec netuším co vlastně říká. Jakokdyby najednou mluvil jinou řečí.

Omlouvám se, že jsem dlouho nepřispívala, ale vzhledem k tomu, že mi sem teď lezou spolužáci z FITu tak je to tak možná lepší. Někomu tady strašně smrdí mastné vlasy, je to takovej ten hnusnej, přímo odpornej specifickej zápach, a je to celkem nepříjemné. Kromě toho že mám depku a že si přijdu osaměle (přitom k tomu nemám přimo racionální důvod) mi vážně není dobře. Bolí mě hlava, zřejmě mám aj nízkej tlak, ani kafe nepomohlo. Leží tady vedle me čokoládou politej koblížek, kterej přebíjí pach těch mastných vlasů (aspoň trochu), ale ani ten mi nezlepšuje náladu, a hlavně na něj nemám vůbec chuť. A to jsem se na něj aj těšila… 🙁 Byla by škoda to vyhodit.

Chce se mi někam zhroutit do rohu a brečet.