Celé to začalo v předmětu IDA (diskretní matematika), který následoval hned po IZP (základy programování). Nebudu komentovat, jaké to bylo, protože to se nedá komentovat. Je mi líto toho kantora, protože takhle uspávavý hlas, takhle ráčkovat a neumět vyslovovat sykavky, to je opravdu chudák přednášející. Ale jeho přednášky by byli snesitelné, kdyby dělal přestávky po 50ti minutách, jak má.
3 hodiny IZP, pohoda. Ale dalsi 3 hodiny IDA hned na to… to je na umriti. Hlavně jsme všichni umírali hlady.
Já vím, že jsem na IT škole, ale stejně jsem nečekala, že tam každý člověk bude mít notebook. (Šak v celé škole je volná wifi síť, no ne?) No ne, vážně, a ti co neměli říkali, že si ho příště vezmou. No a co asi většina lidí tam v té učebně dělala? Seděla na FB. A protože nějakej chytrák už založil skupinu prvního ročníku, kam jsem se přihlásila i já, tak na chatu téhle skupiny bylo VÁŽNĚ živo. Část toho, co si tam povídala, šla potom aj na oběd, a já se seznámila s moc fajn sympatickou slečnou stejného jména jako já 🙂
No, nemluvě o tom, že je to tam skoro samej kluk, a nemluvě o tom, že jsou to samí ajťáci (což se specifická skupina sama o sobě), tak jsem ani nebyla překvapená, že to celé potom pokračovalo i odpoledne. Jako ne s přednáškama, ale s tou živostí na FB. Sice jsem po škole hnedka šla spát, abych dohnala to vztávání na 7mou hodinu, ale co jsem vztala, tak na FB tozhodně nebylo mrtvo. xD Je to fajn, seznámit se s takovým živým kolektivem, a pro mě jako pro dívčinu co dá přednost hraní Lineage než běsnit každý boží den na diskotéce (ne že bych tam občas nezašla), to je nová a zajímavá zkušenost.
Tak takhle vypadají první dny vysokoškolského života na VUT FIT. Snad to bude stejně fajn 🙂