Ten film mě od začátku přišel smutnej, ale nakonci mi udělil takovou ránu, že mě to skolilo. Když jsem si dala dohromady datum, a Tylerovu polohu, myslela jsem, že mi v tu chvíli vyletí srdce. Jak ledová dýka – začala jsem neskutečně bulet. Nejhorší na tom je, že ty jednotlivé události z minulosti se v těch lidech hluboce zakořenili, a ti lidi si je hodně dlouho nesly hluboko v sobě.
Nevím jak to dělá, ale Rob strašně dobře hraje, když je ublíženej nebo smutnej. Hraje to neskutečně dobře. Jakokdyby se v tu chvíli sám vžil do něčeho, co kdysi prožil. Ale teda cigarety ani pivo mi k němu nejdou. Neumí kouřit. Prostě způsob, jakým tu cigaretu držel se mi ani trochu nelíbil. I když asi jako většina chlapů žije prostě podobným způsobem, tak se mi to k němu nehodí.
Líbí se mi, že ta jeho postava, na to jakého vyvrhela představoval, to byl velice dobrý člověk. Uzavřený, ale o to zajímavější. O svou sestřičku se opravdu staral. Když ji ostříhaly vlasy, bylo mi ji opravdu líto, protože vím jaké to je, když někoho podobně šikanujou. Představivost v těchto zlých věcech nezná mezí. A to jak ji předčítal, co všechno pro ni udělal… I když byl trošku výbušný, když mu na něčem záleželo, byl to moc hodný kluk.
Jeho výkony byli skvělé, i když jsem v tom filmu hodně dlouho čekala, až se něco začne opravdu dít, psychický náboj má. A ten konec byl opravdu drtivý. A myšlenka toho filmu… Bože, ještě teď mi tečou slzy.
Omlouvám se že u každého filmu většinou bulím. Když… já si nějak nemůžu pomoct!