Právě jsem dodělala salát a ještě mě čeká uklízení, ale díkybohu nemám nějak extra zlou náladu. Moje vánoční krize mě přesla, ale začala ta méně výrazná – krize z nového roku.
Taková malá rekapitulace by se asi hodila, ale nechce se mi. Stalo se tolik věcí a zároveň nic. Jedna z nejdůležitějších věcí pro mě bylo asi vrácení se k blogu a následné vytvoření techhle stránek, které prošly všemožnými úpravami a změnami. xD Další věc ne až tak stará je opět nalezení své závislosti ve hře Lineage 2 a skvělé knižní série Škola noci, sílící deprese z blížící se maturity a hromada dalších bezvýznamných věcí. Těžce se mi vzpomíná na začátek tohoto roku, protože byl pro mě dost psychicky náročný. Věčně jsem chyběla ze školy, ale třetí ročník jsem ukončila úspěšně, i když jsem musela dělat Nko z češtiny, ale byla to neuvěřitelná zkušenost, kterou jsem asi měla udělat.
Další ranou pro mě taky byla naděje, že se mi splní můj sen – a to že vydám svoji první knížku. No, z tohoto snu mě chladně vytrhl prudký a silný pád do reality. Celé to byl hlavně způsob, jak mě donutit dělat něco, co mi bylo naprosto proti srsti. Nemyslim si, že bych to měla nějak extremně těžké s chlapama, ale dělají mi pěkné peklo – pořád je okolo mě fůra takovejch, co by mě chtěli jen do postele a já jim naivně odpovídám, protože doufám, že ve mě budou vidět něco víc než jen objekt potěchy. Druhá sorta chlapů je lepší, jsou to samí starší znalý chlapy, ale většina je zadaná, nebo si myslí, že mě jako každou hloupou mladou holku uchvátí dárečky a penězma. Jo, uchvátí, ale nic za to nedostanou. xD No, možná nebudu nikdy opravdu spokojená, mám prostě moc velké nároky a jsem na některé věci ještě mladá.
Ale dost minulosti. Tohle jsou věci, které proběhly, ze kterých bych se měla poučit. Touha vypadnout a začít něco dělat sama stále sílí. Měla bych se zaměřit na to, co mě v dalším roce čeká, a to je maturita, ze které se mi ježí všechny chlupy na těle. Pokud to zvládnu a úspěšně absolvuju ten porod, kterému říkají státní, budu se řítit na vysokou. Ale dost si zahrávám s myšlenkou, že bych se na vysokou teď vyprdla – co, můžu si ji dodělat i dalkově později při práci. Láká mě nějaká au-pair v Německu nebo v Anglii, či snad Americe. Jsou na to rozporuplné názory, hlavně je to o štěstí – když člověk přijde do dobré rodiny, má jedinečný zážitek, přátele na celý život a možná i dobře zadělá. Když má smůlu, musí si i jídlo kupovat sám, a potom je to těžké. Ale abych pravdu řekla – moc mě to láká.
Nebudu vás trápit dalšími věcmi. Tohle je moje krátká úvaha ke kocni roku a k začátku toho nového. Všem vám přeji štastný nový rok, plný nových zážitků a splněných přání. Vzhlížejte k novému roku jako já – doufám v lepší vyhlídky, než minulý rok. Doufám v lepší svět. Ne v ten okolo, ten se v kravskou prdel obrací… ale vím, že když se budu držet lidí, na kterých mi záleží, bude můj svět lepší.
Happy New Year!